Krušnohorské výhledy – Velký Špičák

24. 10. 2014 16:59:10
Říjen se přehoupl přes svoji polovinu a svými nadprůměrnými teplotami stále vábil k procházkám krásně zbarvenou přírodou. A Já měl pořád vyhlédnutý kopec s nádherným kruhovým výhledem.

V pátek přestalo pršet, víkend sliboval slunečno. Já měl volno a tak Jsem se rychle rozhodl, zjistil si spojení a v sobotu po poledni zase vyrazil na autobus z Chomutova směrem do hor. Tentokrát do Černého Potoka.

Když Jsem vystoupil, bylo už kolem čtvrté odpolední a sluníčko nezadržitelně mířilo ku Klínovci. Čekalo mě skoro pět kilometrů mírného stoupání. V údolí Černé Vody, Jsem se napojil na žlutou turistickou značku a chvíli kráčel po ní. Kousek pod Špičákem, Jsem se z ní odpojil a přišel k němu od západu krátkým průsekem. To už Jsem před sebou viděl výrazný špičatý kopec s dřevěným křížem na vrcholu. Dorazil Jsem k patě kopce, kde v jeho západní stěně je starý lom, s výrazně viditelným sloupcovitým rozpadem čedičové stěny, tak zvané skalní varhany.

Bylo teplo, pod tíhou batohu a fotovýbavy ze mě teklo, jako bych byl v sauně. Čekalo  mě posledních asi 25 metrů převýšení a teď už ne mírných, ale pěkně strmých. No nic, řekl Jsem si a začal šplhat skoro po čtyřech, aby mě batoh nepřevážil zpět.

S obrovským funěním jsem se vyškrábal až ke kříži, kde na kamenech seděla mladá němka a zapisovala se do turistického deníku ve schránce na kříži.  Její manžel s děckem postával opodál. Funíce Jsem pozdravil, shodil bagáž a začal obhlížet terén vrcholu. Ale jediný důvod byl, že Jsem se potřeboval vydýchat...

 

Vybalil Jsem stativ a foťák a začal se připravovat na focení, slunce již se blížilo k horizontu. Mezi tím německá rodinka opustila vrchol a Já zůstal sám.

Našel Jsem si místo na spaní, opět nikde ani kousek rovného místa a tak Jsem si ustlal mezi obrovskými drny kousek od cesty.

Začal Jsem fotografovat a těšil se na krásný a barevný západ slunce, ale v dáli nad Klínovcem a z druhé strany nad Jelení horou se začali prohánět mraky. Začalo to nenápadně, lehce se zvedl vítr a najednou v mračnech zmizel vrchol Měděnce a pak během pár minut od jihozápadu zahalila mračna i Velký Špičák. Doufal Jsem, že tak jak to přišlo, to i odejde, ale mýlil Jsem se. Západ slunce se odehrával a Já ho už neviděl. Bylo půl sedmé večer, byla tma a Já mohl jít spát. Povečeřel Jsem a jelikož foukal studený vítr, zalezl Jsem tedy do spacáku, vytáhl svůj příliš chytrý telefon, z radaru zjistil, že jediný mrak, ne příliš velký sedí přímo nade mnou. Web kamery všude ukazovali rudé nebe. Tak že Jsem byl ve správnou dobu, na špatném místě. Což mi potvrdili i přátelé na facebooku, s kterými Jsem se odsud spojil.

Vzbudil Jsem se před půlnocí a vyhlédl z pod mokré celty. Bylo ticho, po větru ani památky a do očí mne pálily hvězdy... Nádherná noční hvězdná obloha, kterou protínala jen letadla a padající meteority. Napadlo mne, že by byla docela smůla, kdyby mě nějaký trefil. Do ticha se občas z německé strany ozývalo protáhlé hoouuuuůůůůů, jako by tam někde mezi kopečky vyli vlci. Radši Jsem si to zdůvodnil tak, že to nejsou vlci, ale němečtí mašinfíři před nechráněným přejezdem. Prostě jim to troubí jinak, než těm našim...  Nebo Jsem si místo mašinek představoval vlky...? Teď nevím..

Takto Jsem se mezi drny vrtěl až do šesti do rána, kdy Jsem ještě na chvíli usnul.

Otevřel jsem oči a rudá barva  se mi odrážela od celty. Bylo krátce před sedmou, sluníčko mělo každou chvíli vykouknout a již se hlásilo od obzoru rudou oblohou. Vypochodoval Jsem ze spacáku, vybalil stativ a fotoaparát. Barvy na nebi i na zemi se střídali a měnili, jako by si tam nahoře někdo hrál s kaleidoskopem. A Já měnil objektivy, filtry a fotil a fotil. Po osmé se slunce uklidnilo a přestalo zemi zásobovat barvami. Bylo na čase se sbalit a vyrazit... Měl Jsem namířeno do Měděnce, kde Jsem si prohlédl opuštěný důl na železnou rudu a odtud sjel vláčkem zpět do města zahaleného inverzí.

 

Velký Špičák od západu
   Pohled na Velký Špičák od západu...
Kamenné varhany
   Bývalý lom s výrazně viditelným sloupcovitým rozpadem čedičové stěny, tak zvané skalní varhany...
Pohled z Velkého Špičáku na Přísečnickou přehradu
   Pohled z Velkého Špičáku na Přísečnickou přehradu...
Velký Špičák
   Vrcholový kříž...
Pohled z Velkého Špičáku na Přísečnickou přehradu
   Slunce se začalo blížit k obzoru a barvit krajinu, ale v dálce mraky začali zahalovat Jelení horu...
Jelení hora
   Asi radost z dobití hory...
Jelení hora
 
Jelení hora
   Dotknout se mraků...
Přísečnická přehrada z Jelení hory
   Ráno, slunce ještě pod obzorem ale již se hlásí rudou barvou...
_DSC0555.jpg
 
Jelení hora
 
Jelení hora
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
   To už první paprsky olizují vrchol Velkého Špičáku...
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
Přísečnická přehrada z Jelení hory
 
koleje
   Ocelová cesta do města...
Měděnec
   Opuštěný důl na železnou rudu u Měděnce
Měděnec
   Stará těžní věž opuštěného dolu u Měděnce, v pozadí vrch Velký Špičák...
 

   Opět musím opakovat, že se sem musím vrátit..., tentokrát pro západ, ale i pro ten kruhový výhled a pro ty hvězdy...

Autor: Radovan Smokoň | pátek 24.10.2014 16:59 | karma článku: 17.54 | přečteno: 825x

Další články blogera

Radovan Smokoň

Pohledy shora: Kousek středních Čech

Nejraději létám brzy ráno, je to lepší, zem se probouzí, slunce je nízko nad obzorem a barví krajinu, města a stavby širokou škálou odstínů rána. A tak nějak hmatatelněji je cítit ten klid i když motor letadla řve na plné obrátky.

28.6.2018 v 8:56 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 502 | Diskuse

Radovan Smokoň

Pohledy shora: Terezín

Terezín je malé pevnostní město v okresu Litoměřice, v Ústeckém kraji. Pevnost byla založena roku 1780 Josefem II. a roku 1782 byla prohlášena svobodným královským městem.

27.5.2018 v 18:35 | Karma článku: 13.70 | Přečteno: 271 | Diskuse

Radovan Smokoň

Pohledy shora: Okolo Kadaně a Klášterce nad Ohří

Tentokrát se proletíme nad středověkými hrady a dvěma krásnými městy, Kadaní a Kláštercem nad Ohří a krajinou Poohří pod Krušnými horami.

25.5.2018 v 18:40 | Karma článku: 22.62 | Přečteno: 746 | Diskuse

Radovan Smokoň

Pohledy shora - město Most 2018

Město Most je statutární město v severozápadních Čechách, (Ústecký kraj). Žije zde přibližně 67 tisíc obyvatel.

24.5.2018 v 10:40 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 625 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Dana Adámková

Výstava panenek

V naší obci se každý rok, pořádá výstava mečíků od naších pěstitelů. V záplavě nádherných rostlin, bylo těžké, označit tu nejkrásnější. Mě zaujala výstava panenek. Celá výstava byla moc hezky aranžovaná a organizovaná.

19.8.2019 v 13:34 | Karma článku: 15.04 | Přečteno: 209 | Diskuse

Pavel Vrba

V čase vrátil jsem se o 74 let zpět

Někdo sice může namítnout, že by se člověk neměl vracet do minulosti, nýbrž by měl nakukovat především do budoucnosti. Je to však pravda jen na půl. Nakonec, vše co prožíváme a jak na vše nazíráme, je kaleno historií.

19.8.2019 v 11:30 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jana Klenorová

Mezipřistání na Marsu

Nejdřív nebylo jasné, kde to jsme. Vypadalo to na mezipřistání na Marsu, a kdoví... kde jsme to vlastně byli!

19.8.2019 v 10:31 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 244 | Diskuse

Veronika Foglová

Rostou!

Dneska jsme měli takové rodinné houbaření, z něhož Vám nabízím pár snímků. Houby opravdu rostou, za což jsem moc ráda, a doufám, že to vydrží hodně dlouho.

18.8.2019 v 22:15 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 313 | Diskuse

Martina Moudrá

Ze zápraží, jen tak pro radost (fotoblog)

Pár fotek z venkovského zápraží pro chvíle pohody v nedělní podvečer, s přáním příjemného zbytku léta :)

18.8.2019 v 17:57 | Karma článku: 27.71 | Přečteno: 421 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz